Při výchově žáků ke vztahu ke kulturně historickému dědictví se spolupráce školy a muzea přímo nabízí. Svou nezastupitelnou úlohu sehrává muzeum zvláště při vedení žáků k odkazu regionálních tradic. Přímý kontakt se sbírkovými předměty je pro děti obohacujícím zážitkem, který jim jejich rodiče často ani poskytnout nemohou.

Projekt je pro žáky a učitele především možností, jak změnit zaběhlý systém vztahů a způsobu práce. Dítě má možnost vlastní aktivitou získávat zkušenosti. Při projektovém vyučování ze situace samovolně vyplyne potřeba spolupracovat, ale současně má dítě možnost se individuálně prosadit a sdělit své názory na možná řešení problému ostatním členům skupiny. Propojovat teorii s praxí je poměrně snadné na učilištích nebo středních odborných školách, kde je součástí vyučování odborná praxe a i ve školní výuce se na ni lze odvolávat. Školy, které mají všeobecně vzdělávací program, tuto možnost vždy nemají. Proto výborným partnerem, který umožní dětem ze všeobecně vzdělávacích škol spojit školu s běžným praktickým životem, může být právě muzeum.

Základní škola prof. Zdeňka Matějčka v Mostě a Oblastní muzeum v Chomutově mají opakovanou zkušenost s výchovou dětí ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Spojení těchto dvou institucí za účelem společné práce proběhlo velmi přirozeným způsobem. Děti a rodiče ze Zážitkového kroužku při ZŠ prof. Z. Matějčka v Mostě začali výlet do Krušných hor návštěvou výstavy Svět Krušných hor. Hračky ze Ströherské sbírky se jim velmi líbily. Neméně se jim líbila i aktivita v muzeu, kdy si prohlíželi hračky a zjištěné údaje vypisovali do pracovních listů. Získané poznatky pak doplnila paní Miroslava Brůnová odborným výkladem, který byl přizpůsobený věku dětí. Úroveň zpracování těchto listů je velmi vysoká, hračky jsou oblíbeným tématem nejen u dětí. Výstava byla natolik inspirativní, že jsme následně zahájili spolupráci mezi zmíněnými institucemi. Ta byla již od samého začátku plánovaná jako dlouhodobá. Proto jsme téma našeho společného působení rozšířili z hraček a hračkářství na další tradiční řemesla a umělecké obory. Obecným záměrem projektu je podpora zájmu dětí o hračkářství, krajkářství, hornictví a hudbu. Tyto tradiční obory poskytují velký prostor pro teorii i praktickou realizaci. Náš záměr je obsažen i v názvu projektu - Hledáme tradice a objevujeme svět Krušných hor. Druhá část názvu je totožná s názvem expozice hraček ze Ströherské sbírky Svět Krušných hor. Cílem spolupráce bylo vytvořit a ověřit muzejní a školní programy (pracovní listy nejen k expozici, ale i pro práci ve škole, tvůrčí dílny), které budou nadále používat muzeum a další školy. Tyto programy jsme vytvářeli společně a po ověření na naší škole docházelo ještě k úpravám programů pro různé věkové skupiny či modifikacím pro práci v muzeu nebo ve školách. Hledání tradic počítá i s oslavami nejdůležitějších křesťanských svátků Velikonoc a Vánoc.

Úvodní program Horníci a jejich přátelé byl koncipován jako vandr po Krušných horách. Děti procházely s vandrovním listem po jednotlivých oblastech Krušných hor (stanovištích ve škole) a plnily zde praktické úkoly. Program Na Vánoce dlouhé noce spojoval vánoční oslavy s hudbou, zpěvem koled, tradičními zvyky včetně těch kulinářských a s poznáváním hudebních nástrojů. Součástí programu byly i hry pro rozvoj komunikace. K Vánocům patří také hračky. Kvůli jejich výrobě a výrobě vánočních předmětů byly Krušné hory nazývány Vánoční zemí. Naše škola pořádala ve vánoční době výstavu pod názvem Dřevěná hračka – tradice Euroregionu Krušnohoří za finančního i organizačního přispění Informačního centra Europe Direct Most na VŠFS Praha (pracoviště Most). Uspořádání této výstavy jako ohlasu na Ströherskou sbírku bylo jedním z výstupu celého projektu a bylo velmi oceňováno rodiči a veřejností. Zajímavou součástí této výstavy bylo i vyhodnocení ankety prarodičů žáků naší školy, která se zabývala jejich dětstvím z hlediska her, hraček, zájmů, četby a tradic. Tak tento projekt získal kromě uměleckého charakteru také aspekt vědeckého výzkumu.

Jaro bylo tradičně spojeno s Velikonocemi a s krajkářstvím v programu Krajkované kvítí. Zde byli žáci některých tříd seznámeni s technikou krajkování, používanými materiály a jejich zpracováním před samotným vytvářením krajek. Děti takto získané poznatky zpracovaly ve formě posterů, pomocí kterých svoji práci představily ostatním žákům školy. Poslední část programu Dřevěná hračka z Krušných hor má charakter výtvarné dílny. Každé dítě si v tomto programu vyrobí vlastní hračku z jednotlivých dílů, které po slepení nabarví.

Na naší škole bylo vzhledem k již proběhlým dílčím projektům časové rozložení programu trochu odlišné. Pracovnice muzea za námi do školy v průběhu roku vyjely třikrát na celý den. Tím nám pomohly odborně zaštítit stanoviště s dobovými hračkami a hornickými předměty. Přivezly s sebou muzejní exponáty a zasvěceně je představily. Jejich vystoupení děti velmi zaujalo.

Před ukončením školního roku 2011/ 2012 vyjely dvě šesté třídy na vernisáž společné výstavy dětí ze škol, které s Oblastním muzeem spolupracovali. Některé jejich výrobky jsou umístěny ve skleněných vitrínách na chodbách Oblastního muzea v Chomutově Samotná výstava byla koncipována jako krušnohorský tajemný les se dřevěnými zvířaty, démony a skřítky. Pro děti bylo velkou odměnou vidět, jak jsou jejich výrobky nainstalované. Jejich práce byla zdokumentována a uložena také na DVD, které si z muzea přinesly.

Z uvedeného je zřejmé, že atraktivní projektové vyučování je velmi náročné na přípravu a organizaci. Aby mohli žáci jednotlivých skupin nerušeně pracovat, vytvořili jsme systém oddělených pracovišť, na kterých se skupiny střídaly podle určeného časového harmonogramu. Skupiny byly tvořeny žáky různých ročníků, což vedlo k hlubšímu poznávání žáků mezi sebou, navázání nových kontaktů a vyzkoušení si spolupráce v netradičních podmínkách. Osvědčilo se také, že žáci posledních ročníků fungovali jako asistenti pedagogů na jednotlivých stanovištích – pomáhali s prací mladším žákům, dohlíželi na dodržování časového harmonogramu. V této nové roli prokázali zodpovědnost a spolehlivost.