Školní časopis vytváří žáci 9. ročníků s pomocí paní učitelek.

Úvodník

Náš školní časopis „Devatenáctka“ byl vždy v papírové podobě, kdy jeden výtisk dostávala vždy každá třída. Ale doba pokročila a my chceme, abyste se k časopisu dostali všichni a i z domova. 🙂

Na co se můžete těšit?

Zajímavé články o aktuálních tématech
Soutěže
Ankety
Odkazy na zajímavé stránky
Tipy na filmy/knížky/akce v okolí
Rozhovory s paní učitelkami
Tvořivé návody

DEVATENÁCTKA – prosinec/2022

Milí čtenáři Devatenáctky, MC900303521[1]

máme tu prosinec, měsíc, ve kterém nás čekají samé hezké věci, jako jsou Vánoce, Silvestr, prázdniny atd. Ale také v tomto měsíci chodí Mikuláš, který už naši školu navštívil společně s čerty a anděly. Také se zmíníme o některých akcích, které se konaly v měsíci září a říjnu, ale vezmeme to pěkně po pořádku…

V sobotu 17. 9. 2021 vyjela naše škola na výlet do Ostrova nad Ohří v počtu 10 žáků a jejich pedagogického dozoru, který tvořila paní učitelka Tykalová, paní školnice Balogová a paní asistentka Čermáková. Využili Dnů evropského dědictví, při kterých bylo možné navštívit kulturní památky a akce zdarma. Výlet byl v rámci kroužku Tygřík.

PROJEKT: „ZÁLOŽKA DO KNIHY SPOJUJE ŠKOLY 2022“

Během měsíce října se naše škola zapojila do projektu „Záložka do knihy spojuje školy“, do kterého nás přizvaly ZŠ a MŠ Tušická Nová Ves ze Slovenska.

Ve všech třídách naší školy začaly na základě přečteného textu vznikat záložky do knihy. První stupeň se zaměřil zejména na pohádky, vyšší stupeň už měl předlohy náročnější. Totéž můžeme říct o použitých technikách. Objevily se záložky vyráběné z papíru, záložky vybarvené pastelkami, malované pastelkami, vodovými barvami, technikou zapouštění barvy, skládané záložky apod.

Záložky vyrobené našimi žáky jsme poslali na Slovensko. Součástí balíčku byly základní informace o městě Most.

Účastí v projektu jsme získali nové přátele na Slovensku. Věříme, že tento projekt nebude jedinou spoluprací mezi našimi školami, vzájemně jsme se ujistili, že už teď se těšíme na další sdílené projekty.

MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA

Na pondělí 5. prosince si žáci devátých ročníků připravili pro své mladší spolužáky mikulášskou nadílku. Děti již od rána vyhlížely Mikuláše, čerty a anděly. Dočkaly se. Mikuláš společně se svou družinou tradičně navštívil všechny třídy. Z pekelné knihy hříchů čerti věděli o všech hříšnících, ti se mohli z pekla vykoupit zarecitováním básničky nebo zazpíváním písničky. Andílci děti odměňovali pochvalou a rozdávali sladké odměny. Nakonec navštívila celá družina v čele s Mikulášem i paní ředitelku, která je velmi pochválila za krásné kostýmy. Mikulášská nadílka v podání žáků devátých ročníků byla velmi vydařená.

Adventní kalendář
Bezpochyby patří k nejkrásnějším adventním zvykům. V současné době je často chutným dárkem pro děti, neboť bývá plněn různými sladkostmi. Adventní kalendář má nejen dětem připomenout smysl a význam čtyři neděle trvajícího předvánočního času, ale i zároveň
zkrátit čekání na nazdobený stromeček a štědrovečerní nadílku. Prvním adventním obrázkovým kalendářem byl výtvor Němce Gerharta Langa na počátku 20. století. Když v roce 1908 nápaditý
měšťan a majitel prosperující tiskárny v Mnichově na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově, nechtěně tím vytvořil krásný a dodnes velmi rozšířený zvyk. V padesátých a šedesátých letech 20. století se adventní kalendáře začaly objevovat na pultech většiny evropských zemí. Každý národ si zanedlouho vytvořil svou vlastní variantu předvánočního kalendáře, charakterizující vkus a cítění dané země.

Lodičky
Podle tradice plavba lodičky se zapálenými svíčkami dokáže předpovědět naši budoucnost či odpovědět na věc.

Jmelí
Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost, proto také dodržovali líbací zvyk: Muž směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku utrhli políbení společně jednu bobulku, až na tu poslední.

KINO KOSMOS – FILMOVÉ NOVINKY

Chodíte rádi do kina? Kdy naposledy jste v kině byli?

Přinášíme Vám tipy na 2 filmy, které dávají v měsíci březnu v Kině Kosmos v Mostě.

Ztracené město (2022)

Spisovatelka Loretta Sageová (Sandra Bullock) píše úspěšné romány, které se odehrávají na těch nejexotičtějších místech. Že prakticky nevystrčí paty ze svého bytu, je vedlejší. Dalším paradoxem je fakt, že jejího dvorního hrdinu, okouzlujícího dobrodruha Dashe, ztělesňuje na obálkách jejích knížek velmi nepraktický ňouma Alan (Channing Tatum). Je sice sexy, ale k ničemu, a to ho dost trápí. Rád by udělal něco hrdinského. Dostane příležitost, když lehce šílený miliardář (Daniel Radcliffe) spisovatelku unese přímo před jeho očima. Tenhle člověk si totiž vzal do hlavy, že Loretta ve své poslední knize detailně popsala cestu k mýtickému Ztracenému městu, v němž se ukrývá poklad nedozírné hodnoty. Než se Loretta naděje, sedí v letadle, které ji převáží na exotický ostrov kdesi v Atlantiku. „Kluk z obálky“ Alan se rozhodne svou autorku zachránit, ale vědom si svých limitů, přibere na cestu osobního trenéra, opravdového dobrodruha (Brad Pitt). Společnými silami se jim sice podaří vyprostit Lorettu ze spárů únosců, ale tím jejich dobrodružství uprostřed tropické džungle zdaleka nekončí. Naopak, právě začalo. A bude stokrát šílenější než ta, o kterých se Loretta rozepisuje na stránkách svých bestsellerů. (zdroj: www. csfd.cz)

BŘEZNOVÉ SVÁTKY A VÝZNAMNÉ DNY

Víte, jaké nás čekají zajímavé a významné dny v březnu? Tady jsou některé z nich 😉 Který významný den byste chtěli oslavit spolu se svými spolužáky? My v devátých třídách jsme se shodli na Mezinárodním dnu nenávisti, Světovém dnu štěstí a Den učitelů v ČR (paní učitelka si stejně jen myslí, že ten Den učitelů v ČR řekli jen z důvodu toho, aby jí udělali radost:))

1. března – Den nulové diskriminace, Mezinárodní den civilní ochrany
2. března – Mezinárodní den zásnub
3. března – Světový den divoké přírody
8. března – Mezinárodní den žen
9. března – Den Barbie
10. března – Evropský den památky obětem terorismu
11. března – Evropský den mozku
14. března – Den pí
17. března – Den svatého Patrika
18. března – Mezinárodní den nenávisti
19. března – Mezinárodní den invalidů
20. března – Světový den divadla pro děti a mládež, Světový den štěstí
21. března – Mezinárodní den loutkového divadla, Mezinárodní den zdravého spánku, Světový den Downova syndromu, Světový den poezie
22. března – Světový den vody
23. března – Světový den meteorologie
26. března – Světový den boje proti epilepsii (Purple Day)
27. března – Světový den divadla
28. března – Den učitelů v ČR

(zdroj: https://blog.hubatacernoska.cz/breznove-svatky-vyroci-a-dalsi-vyznamne-dny-a-zajimavosti)

Den svatého Valentýna

Víte, jak vznikl tento svátek? Kdy se slaví a jaké jsou zvyky o tomto svátku?

Den svatého Valentýna (zkráceně také Valentýn) se slaví v anglosaských a dalších zemích každoročně 14. února jako svátek lásky. Je to den, kdy se posílají dárky, květiny, cukrovinky a pohlednice s tematikou stylizovaného srdce, jako symbolu lásky. V poslední době se tento svátek šíří i v kontinentální Evropě, do určité míry z komerčních důvodů.

Svátek je pravděpodobně odvozen od svátku Lupercalia slaveném ve starověkém Římě. V předvečer tohoto dne byly do „urny lásky“ vloženy lístečky se jmény dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát jeho „miláčkem“ v následujícím roce.

Legenda také říká, že tento den začal být známý jako Den svatého Valentýna až díky knězi Valentýnovi. Claudius II., vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo jen zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Valentýn vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a později popraven 14. února. Svátek Lupercalia splynul s oslavami mučednictví Svatého Valentýna a vznikl romantický svátek, který je nyní 14. února slaven. (zdroj: wikipedia.org)

Zvyky a tradice

K Valentýnu se váže celá řada zvyků, které pomalu pronikají i do českého prostředí – a to zejména pod tlakem obchodníků. Jedná se především o společnou oslavu svátku zamilovanými páry, darování valentýnských přáníček – vyznání lásky (tzv. Valentýnky) nebo uzamykání zámečků lásky, které původně s Valentýnem ale téměř nesouvisí. Není bez zajímavosti, že právě období Valentýna každoročně zvedá poptávku po visacích zámcích, na což reagují také výrobci, kteří nabízí visací zámečky s valentýnskými motivy.

Výroba Valentýnského přáníčka

Podívej se na video, můžeš si přáníčko zkusit vyrobit a někomu ho věnovat.

zdroj: youtube.com

Vánoce v české literatuře – Jak popisují autoři nejkrásnější svátek roku?

Vánoce jsou spjaté s poetickým půvabem, pohádkami a dobou, kdy se shledáváme se svými blízkými. Vánoční atmosféra na nás působí svým specifickým kouzlem, které se promítá i do literatury. Vánoce se pojí s tradicemi, lidovými zvyky a narozením Jezulátka. Postupem času se původní náboženský význam a smysl Vánoc vytratil, avšak právě díky zachovaným literárním textům můžeme znovu proniknout do dob, kdy měly Vánoce a advent poněkud odlišný význam, než jaký známe dnes.

Kytice z pověstí národních – Štědrý den
Karel Jaromír Erben

Báseň se odehrává ve venkovském prostředí. Erben využívá spojení tohoto svátečního dne s pověrami a zvyky tehdejšího lidu. Dvě dívky, Hana a Marie, zatouží poznat svůj osud. Uvěří staré pověře, že kdo se na Štědrý den podívá do jezírka, spatří svou budoucnost. Vydají se společně k jezírku, a zatímco Hana vidí svého milého Václava a svatební den, Marie spatří rakev a pohřeb. Věštba se vyplní. Hana se provdá za Václava a nebohá Marie do roka zemře.

Hoj, ty Štědrý večere,
ty tajemný svátku,
cože komu dobrého
neseš na památku?
Hospodáři štědrovku,
kravám po výslužce;
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.
Ovocnému stromoví
od večeře kosti
a zlatoušky na stěnu
tomu, kdo se postí.

Babička
Božena Němcová

Spisovatelka zde vylíčila život venkovského lidu první poloviny 19. století během čtyř ročních období, popisovala lidové zvyky, tradice a slavnosti, včetně prožívání Vánoc a adventu.
Byl to zvyk jak ve mlýně, tak v myslivně i na Starém bělidle, že kdokoli přišel na Štědrý den a Boží hod, jíst a pít dostal do sytosti, a kdyby nikdo nepřišel, babička byla by šla hledat hosta na rozcestí. Jakou radost měla ale tenkráte, když znenadání přišel před Štědrým dnem syn Kašpar a bratrův syn z Olešnice. Celého půl dne radostí plakala a přes chvíli od pečení vánoček odběhovala do sednice, kde příchozí mezi dětmi seděli, aby se na syna podívala, aby se bratrovce zeptala, co dělá ten nebo ta v Olešnici, a dětem opakovala nejednou: „Jak tuhle vidíte strejčka, tak byl v tváři také váš dědeček, jenže vzrůst po něm nemá.“ Děti prohlížely strejčky se všech stran, a velice se jim líbili, zvláště to, že mile na každou jejich otázku odpovídali.
Každý rok chtěly se děti postit, aby viděly zlaté prasátko, ale nikdy k tomu nedošlo, vůle byla dobrá, ale tělo slabé. Na Štědrý den štědře podělen byl kdekdo, drůbež a dobytek dostaly vánočky, a po večeři vzala babička ode všeho, co k večeři bylo, po kousku, hodila polovičku do potoka, polovic zahrabala do sadu pod strom, aby voda čista a zdráva zůstala a země úrodná byla, všecky pak drobty sesbírajíc hodila „ohni“, aby „neškodil“.

Adventní kalendář

Pro otevření kalendáře klikni sem: https://www.advent-kalendar.cz/adventni-kalendar/1060